Citrónky

Kdesi v modré dálavě zmizel parník v hlubině,              

jen tři malé citrónky zůstaly na hladině

     Rýbarůba, rýbarůba, rýbarůba ču ču,
     rýbarůba, rýbarůba, rýbarůba ču ču,
     rýbarůba, rýbarůba, rýbarůba ču ču, zůstaly na hladině.

Jeden z nich volá: „Přátelé, netvařte se tak kysele,

vždyť je to vlastně veselé, že nám patří moře celé.“

     Rýbarůba...

A tak se plavily do dáli, až k ostrovu s korály                       

a tak se plavily dál a dál a jeden jim k tomu na kytaru hrál,
    

     Rýbarůba...

A tam je viděla babizna, byla to mořská kravizna,

Sežrala citrónky i s kůrou a tím končím baladu svou

     Rýbarůba...